Věděli jste, jak fungují UFC žebříčky a proč jsou tak kontroverzní?

UFC žebříčky jsou pro fanoušky i samotné bojovníky zdrojem velkých emocí. Určují, kdo dostane titulovou šanci, kdo si zaslouží hlavní zápas a často i to, kolik si zápasník vydělá. Jenže málokdo skutečně ví, jak přesně tenhle systém funguje — a proč se kolem něj tak často vedou spory.

Kdo rozhoduje o žebříčcích?

Na rozdíl od toho, co si mnoho fanoušků myslí, žebříčky nevytváří Dana White ani UFC matchmakeři. O pořadí bojovníků hlasuje porota složená z 21 médií. Každý redaktor hlasuje zvlášť a výsledky se pak zprůměrují.

Při hlasování berou v potaz několik faktorů:

• poslední výkony,
• celkový rekord,
• kvalitu soupeřů,
• způsob vítězství (KO, submise, body).

Dvě výjimky jsou jasně dané:

• šampioni jsou vždy na prvním místě své divize,
• prozatímní šampioni se řadí hned za ně.

Podle komentátora UFC Joe Rogana je systém poměrně férový:

„Hodnotí to experti, novináři, a většinou se ty žebříčky shodují s realitou. Jen zřídkakdy s nimi nesouhlasím. Myslím, že jsou to nejlepší žebříčky, které máme k dispozici.“

Další z této kategorie:

MMA není matematika, ale showbusiness

Tady je ale zásadní rozdíl oproti jiným sportům. Ve fotbale, hokeji nebo třeba v tenise je systém bodů jasně daný. Vítězství má vždy pevně určenou hodnotu a sportovec ví, kolik se mu po výhře připíše.

V MMA to funguje úplně jinak. Zápasníci nejsou hodnoceni jen za samotnou výhru, ale i za atraktivitu výkonu – jak dominantně vyhráli, zda soupeře ukončili před limitem, nebo jestli předvedli výkon, o kterém se mluví.

A tím to nekončí. Svou roli hraje i chování mimo klec – charisma, schopnost prodat zápas, sympatie u médií. Nakonec totiž o žebříčku nerozhoduje algoritmus, ale lidé.

Někdo to kritizuje jako nespravedlivé, ale možná právě to je důvod, proč je MMA tak jedinečné. Bojovníci vědí, že nestačí jen vyhrávat – musí vyhrávat způsobem, který diváky baví. A to je motor, který dělá z UFC nejen sport, ale i showbusiness.

Proč jsou P4P žebříčky největší problém?

Největší kontroverze vždy vzniká u pound-for-pound žebříčku, tedy pořadí napříč všemi váhovými kategoriemi. Tam už totiž hraje roli hodně subjektivity.

Joe Rogan to vysvětlil jednoduše:

„Pound-for-pound je strašně subjektivní. Je to divný koncept. Můžeš říct Jon Jones, můžeš říct Islam Makhachev – oba mají skvělé argumenty.“

Nedávno to ukázala i situace po červnovém UFC v Las Vegas. Ilia Topuria po svém brutálním KO nad Charlesem Oliveirou vyskočil na první místo žebříčku pound-for-pound a přeskočil dosavadního lídra Islama Makchacheva. Jenže právě to spustilo bouřlivou debatu – podle mnoha fanoušků i odborníků bylo takové rozhodnutí uspěchané a nespravedlivé. Makchachev ale reagoval s nadhledem: naznačil, že UFC tento krok udělalo schválně, aby vyvolalo diskuze a připravilo půdu pro potenciální mega zápas s Topuriou.

Proč je to tak kontroverzní téma?

Žebříčky nejsou jen orientační pomůckou pro fanoušky. Často rozhodují o tom, kdo dostane další titulovou šanci, kdo půjde na velkou kartu a kdo se dostane na titulky médií. Proto jsou tak sledované a proto každá změna vyvolává vášnivé reakce.

Ať už s nimi souhlasíme nebo ne, jedno je jisté – žebříčky UFC nejsou nikdy nudné. Jsou to spíš odraz aktuální atmosféry v MMA, kombinace sportovních výsledků, popularity i marketingových tahů. A právě to z nich dělá tak kontroverzní téma,