Nejtěžší zápasník v historii UFC vážil 280 kilogramů. Padl už po prvním úderu

Dnešní UFC je přesně řízený sportovní produkt s jasně danými váhovými limity, jednotnými pravidly a důrazem na bezpečnost. V polovině 90. let ale šlo o něco úplně jiného. Organizace tehdy fungovala jako experimentální projekt, jehož cílem bylo porovnat bojové styly i samotné bojovníky bez ohledu na velikost, hmotnost nebo původ. Právě v této době vznikl zápas, který dodnes zůstává jedním z nejbizarnějších momentů v historii MMA – jediný start nejtěžšího zápasníka, jaký kdy v UFC nastoupil.

UFC 3 – Keith Hackney vs Emmanuel Yarborough

Turnaj UFC 3 v roce 1994 pokračoval v původní filozofii „style vs. style“. Otevřené váhové kategorie, téměř žádná pravidla a zápasy bez rukavic umožňovaly střety, které by dnes byly nemyslitelné. Tentokrát se proti sobě postavili Emmanuel Yarbrough, bývalý sumo zápasník vážící přibližně 280 kilogramů, a Keith Hackney, zástupce amerického Kenpo karate, který nastupoval s hmotností okolo 90 kilogramů. Rozdíl byl extrémní i na poměry tehdejšího UFC, přesto právě takové souboje organizace záměrně vyhledávala, aby otestovala hranice bojových stylů i fyzických parametrů.

Z dnešního pohledu působí samotný průběh zápasu až absurdně. Hackney od úvodního momentu kroužil kolem obřího soupeře, poskakoval, hledal úhly a testoval reakce. Nejprve přišel kop na přední nohu, který na Yarbrougha neměl žádný viditelný efekt. O několik vteřin později ale Hackney vypálil masivní overhand ze zadní ruky a už po pár okamžicích poslal téměř třímetrákového soupeře k zemi.

Yarbrough se však dokázal ještě jednou vrátit do hry. Když se ho Hackney pokusil na zemi ukončit, sumo zápasník se převalil, dostal se mu do zad a zasadil několik tvrdých úderů. V tu chvíli se zdálo, že zápas může nabrat nečekaný směr. Hackney ale reagoval rychle, uvolnil se a vrátil boj zpět do postoje. Následovala komická situace – Yarbrough prudce strčil do soupeře a ten vyletěl z klece ven. Branka nápor nevydržela a otevřela se, což dnes působí až neuvěřitelně, ale tehdy šlo o realitu turnajů bez bezpečnostních standardů.

Po návratu do klece se zápas znovu rozběhl v postoji. Hackney znovu obíhal, okopával přední nohu soupeře a čekal na chybu. Ta přišla ve chvíli, kdy Yarbrough zachytil jeden z kopů. Pokus o strh byl ale příliš pomalý a těžkopádný. Hackney toho okamžitě využil, zasypal soupeře přesnými údery a kolos šel podruhé k zemi. Na zemi už následovala dlouhá jednostranná série úderů. V čase 1:59 rozhodčí duel ukončil na TKO.

Další z této kategorie:

Zápas Emmanuela Yarbrougha zůstal jeho jediným vystoupením v UFC. Právě tento souboj ale sehrál důležitou roli v dalším vývoji organizace. Ukázal limity extrémních experimentů a naznačil, že samotná hmotnost není rozhodujícím faktorem v boji. Postupem času se UFC začalo vzdalovat podobným střetům, zavedlo váhové kategorie a jasnější pravidla, která dala MMA podobu, jakou známe dnes.

Dnes už by podobný zápas nebyl možný – a ani žádoucí. Přesto patří duel Yarbrough vs. Hackney k momentům, které připomínají, jak syrové a nevyzpytatelné byly začátky UFC. Nešlo o dokonalé sportovní výkony, ale o hledání hranic. A právě jeden z těchto experimentů přivedl do klece nejtěžšího bojovníka, jakého kdy UFC vidělo – i když šlo o pouhé dvě minuty, do historie se zapsaly navždy.

Zdroj: autorský článek, wikipedia