Trenéři Hovězák a Karaivanov společně s Jiřím Procházkou, FOTO: se svolením Jiřího Procházky
Martin Dvořáček

Trenér Jiřího Procházky Martin Karaivanov se ostře vymezil proti bizarním organizacím typu CLASH. Podle něj podobné projekty poškozují jméno bojových sportů a dělají z nich spíš atrakci k posměchu než skutečný sport.


Martin Karaivanov patří k lidem, kteří zasvětili bojovým sportům celý život. V mládí sám zápasil v thajském boxu, dnes působí jako trenér profesionálních bojovníků i mládeže a dlouhodobě stojí po boku Jiřího Procházky. Zároveň je zakladatelem organizace Fusion Fight League a patří k osobnostem, které se výrazně podílely na budování české MMA scény.

Není proto mnoho povolanějších lidí, jejichž slova mají ve světě bojových sportů takovou váhu jako slova Martina Karaivanova. V podcastu Terapie s Marií se otevřeně rozpovídal o tom, jak se za poslední roky změnilo vnímání MMA a bojových sportů obecně – a zároveň si nebral servítky při hodnocení bizarních organizací typu CLASH.

Podle Karaivanova se vnímání bojových sportů v posledních letech výrazně posunulo. Zatímco dřív se na zápasníky dívalo spíš skrz prsty, dnes už mají mnohem větší respekt a jejich příběhy se dostávají k široké veřejnosti. „V devadesátkách jsme byli vnímaní jako okrajový sport. Představovali si nás jako nějaké nacisty, co se jdou pobít po litru vodky. Změnilo se to až díky UFC, Jiřímu a díky OKTAGONu, kteří umí krásně namodelovat příběh zápasníků a dát tomu prostor. Lidi už nás dnes vnímají jinak,“ popsal Karaivanov.

Zároveň ale dodává, že vedle tohoto pozitivního vývoje existuje i druhá strana mince. Organizace, které staví na kontroverzi, výsměchu a bizarních zápasech, podle něj dlouhodobě poškozují obraz celého sportu.

„Nezaslouží si tady být některé sporty nebo organizace. Špiní dobré jméno bojových sportů. My se celou dobu snažíme, aby MMA bylo vnímáno jako sport, ne jen jako bitka dvou vyhazovačů, a pak přijde organizace, která proti sobě postaví trpaslíky bez nohy, bez ruky, hluché a je to jen o tom, že se jim lidi smějí. To je prostě fakt nějaká rakovina té společnosti,“ dodal bez obalu.

Karaivanov zároveň přiznává, že ho na celé situaci fascinuje jeden rozpor. Přestože většina lidí tvrdí, že podobné projekty nesledují, galavečery jsou pravidelně plné a čísla sledovanosti vysoká. Kontroverze a jednoduchý konflikt zjevně fungují lépe než roky tréninku a sportovní výkony.


Právě tady se ukazuje paradox současné scény. Zatímco profesionální MMA se roky snažilo vybudovat respekt, dobrou pověst, systém pravidel a sportovní identitu, bizarní organizace staví na přesném opaku – na šoku, jednoduchém konfliktu a kontroverzi, která má zaujmout co nejširší publikum bez ohledu na sportovní úroveň.

Otázkou zůstává, jestli jde jen o přechodnou fázi, nebo o směr, který bude bojové sporty dlouhodobě doprovázet. Je jasné, že skutečná hodnota MMA neleží v bizarních soubojích, ale v opravdových příbězích, tvrdé práci a sportovní kvalitě. A teprve čas ukáže, jestli se část fanoušků po „nasycení bizárem“ přesune právě k těmto hodnotám – nebo jestli obě scény budou existovat vedle sebe jako dva odlišné světy.

Zdroj: autorský článek, Terapie s Marii (YouTube)