Kimbo Slice | FOTO: UFC
Martin Dvořáček

Když se 23. června 2007 v Atlantic City postavil Kevin „Kimbo Slice“ Ferguson proti Rayi Mercerovi, šlo o střet dvou naprosto odlišných světů. Na jedné straně stál olympijský vítěz z roku 1988 a bývalý držitel titulu WBO v těžké váze, který v profesionálním boxu absolvoval více než 50 zápasů a sdílel ring s Lennoxem Lewisem, Evanderem Holyfieldem či Vladimirem Kličkem. Na druhé straně muž, jehož jméno se neprosadilo v ringu ani v kleci, ale na internetu.


Kimbo Slice se stal známým díky pouličním zápasům, které se šířily v době, kdy YouTube teprve začínal. V roce 2005 začal trénovat MMA, mimo jiné pod vedením Bas Ruttena, a ještě téhož roku absolvoval amatérský debut, v němž podlehl Jayovi Ellisovi. Souboj s Mercerem na turnaji Cage Fury Fighting Championships 5 tak představoval jeho první výraznou konfrontaci s bojovníkem, který měl za sebou vrcholový profesionální sport.

Samotný zápas trval pouhých 72 sekund. Pro legendárního pouličního rváče byla taktika zřejmá – vyhnout se boxerským výměnám a přenést souboj na zem. Slice okamžitě šel do tlaku, zkusil takedown a dostal Mercera na zem.

Ten se sice dokázal postavit, ale po návratu do postoje Kimbo znovu zkrátil vzdálenost, v klinči pracoval koleny i údery a následně znovu přešel do takedownu. Na zemi se sice Mercer na chvíli dokázal dostat do horní pozice, Slice ho však kontroloval a nasadil guillotine choke, který bývalý světový šampion v boxu odklepal v čase 1:12 prvního kola.

Před zápasem byl Slice často vnímán jako jednodimenzionální bojovník spoléhající především na tvrdé údery a očekávala se přestřelka v postoji. V samotném souboji ale ukázal širší arzenál, když dokázal kombinovat tlak, klinč i práci na zemi, což nakonec vedlo k ukončení.



Mercer se k MMA ještě jednou vrátil v červnu 2009, kdy na turnaji Adrenaline MMA knokautoval bývalého šampiona UFC Tima Sylviu za devět sekund. Zůstalo to jeho jediným dalším profesionálním vystoupením v tomto sportu.

Kimbo Slice po souboji s Mercerem pokračoval v MMA především v organizaci EliteXC, později se objevil také v UFC, kde zapsal vyrovnané skóre 1–1. V závěru kariéry ještě nastoupil v Bellatoru, kde dokázal porazit Kena Shamrocka, který však do zápasu vstupoval v pozdní fázi kariéry, kdy už sbíral spíše porážky.

Zdroj: Cage Fury FC 5 (2007), Tapology, autorský text