Ošklivé komentáře ji zasáhly. Smolková vyhledala pomoc psychologa

Publikováno 3. 6. 2026, 18:02

Autor Martin Dvořáček

Veronika Smolková se v podcastu Fight and Talk otevřeně rozpovídala o psychice, komentářích na sociálních sítích i práci s psychologem. Slovenská bojovnice přiznala, že poslední rok pro ni nebyl jednoduchý. Část reakcí od fanoušků ji vracela k věcem, které si nesla z dětství, a i proto se rozhodla vyhledat odbornou pomoc.

Veronika Smolková patří v posledních letech mezi největší hvězdy ženského MMA v OKTAGONu. V kleci působí neohroženě, po zápasech se ale nebojí ukázat emoce. V podcastu Fight and Talk tentokrát nemluvila jen o sportu. Otevřeně popsala i věci, které se odehrávají mimo klec a které fanoušci během zápasových večerů většinou nevidí.

V rozhovoru s Patrikem Kinclem a Vojtou Kholem mluvila o tom, že profesionální sport není jen trénink, váha a samotný zápas. Do výkonu se podle ní propisují i věci z osobního života, dětství nebo tlak, který na zápasníka přichází zvenčí.

„Poslední rok jsem to psychicky velmi špatně snášela. Zatímco hodně komentářů bylo pěkných, začalo být i hodně ošklivých. Najednou jsem o sobě všude četla nehezké věci, a když vím, že jsem se z toho jako malá léčila, znovu se to všechno obnovilo. Ten poslední rok jsem to zvládala špatně, proto jsem vyhledala pomoc. Myslím si, že když má někdo pocit, že už to nezvládá, je dobré vyhledat psychologa. Není to hanba,“ řekla Smolková v podcastu Fight and Talk.

Smolková v rozhovoru mluvila také o šikaně, kterou zažívala na škole. V podcastu popsala, že jako mladší dívka nebyla sebevědomá a hodně věřila tomu, co o ní říkali ostatní. I proto pro ni pozdější veřejné komentáře nebyly jen obyčejnou nepříjemností, kterou člověk snadno přejde.

Zároveň ale zdůraznila, že pomoc psychologa nevnímá jako slabost. Naopak. Postupně si podle vlastních slov uvědomuje, že člověk nemusí všechno zvládat sám a že je důležité mít prostor, kde může věci říct nahlas. „Největší dar a síla je, když člověk tu pomoc vyhledá a nechce být na všechno sám,“ popsala.

Velkou část rozhovoru věnovala také tomu, jak těžké může být naučit se mít ráda sama sebe. Podle Smolkové nestačí, aby člověk hledal potvrzení jen od druhých. Pokud sám sobě nevěří, může se snadno dostat do vztahů nebo prostředí, kde mu někdo dál ubližuje.

Mluvila proto i o hranicích. O tom, že člověk musí poznat, kdy se k němu někdo nechová dobře, a dokázat z takového vztahu nebo prostoru odejít. Sama přiznává, že se to pořád učí. „Já tomu musím nejdřív uvěřit sama. Je strašně důležité stanovit si hranice,“ řekla Smolková.

Její otevřenost v podcastu zapadá i do toho, jak prožívá samotné zápasy. Smolková vysvětlila, že když po výhře pláče, nejde jen o radost z výsledku. Často se v tom podle ní uvolní všechno, co se dělo před zápasem. Příprava, shazování váhy, tlak, osobní věci i vnitřní boje, které fanoušci zvenčí nevidí.

„Lidé si myslí, že nejtěžší boj je v kleci. U mě je nejtěžší boj v hlavě. Člověk bojuje s věcmi, o kterých by druzí ani neřekli. A to je ten boj. Nepláču jen proto, že jsem vyhrála zápas. Pláču, protože jsem vyhrála nad všemi věcmi, které se staly před zápasem,“ vysvětlila Smolková.

Před rokem bojoval o život, teď se vrací. Askrena čeká bývalý šampion UFC

Publikováno: 2 června, 2026

Smolková tak promluvila o věcech, které fanoušci většinou nevidí, ale které mohou být pro zápasníka ještě těžší než samotný boj v kleci. O komentářích, starých bolestech, psychice i schopnosti říct si o pomoc. A právě ona otevřenost je možná jeden z důvodů, proč si v OKTAGONu získává čím dál větší podporu fanoušků.

Zdroj: autorský text, Fight and Talk

Vstoupit do diskuze