Bojovali hodinu a půl. Legendární zápas zlomil auru neporazitelné rodiny Gracie

Royce Gracie vs. Kazushi Sakuraba | FOTO: PRIDE

Publikováno 19. 5. 2026, 14:38

Autor Martin Dvořáček

Kazushi Sakuraba a Royce Gracie v roce 2000 nastoupili do zápasu, který se stal jedním z nejslavnějších momentů staré éry MMA. Nešlo jen o další souboj v turnaji Pride Grand Prix. Na jedné straně stál muž z nejslavnější bojové rodiny světa, na druhé japonský zápasník, který se nebál jejich odkazu. Výsledkem byla devadesátiminutová bitva, která změnila pohled na neporazitelnost jména Gracie.

Rodina Gracie měla v prvních letech moderního MMA téměř mýtické postavení. Royce Gracie v začátcích UFC ukázal světu sílu brazilského jiu-jitsu a jeho výhry nad většími soupeři pomohly změnit bojové sporty. Pro mnoho fanoušků tehdy jméno Gracie znamenalo něco víc než jen příjmení. Byla to značka, která nesla pověst systému, jenž dokáže porazit prakticky kohokoli.

Jenže na přelomu tisíciletí se objevil muž, který se téhle auře nepodřídil. Kazushi Sakuraba nevycházel z brazilského jiu-jitsu, ale z wrestlingu a japonského catch wrestlingu. Když v roce 1999 porazil Roylera Gracieho, v rodině Gracie to zanechalo silnou stopu. Rozhodčí tehdy zápas zastavil ve chvíli, kdy měl Sakuraba nasazenou kimuru a hrozilo vážné zranění ruky. Royler ale neodklepal, a právě proto Gracieové výsledek nebrali jako pravoplatnou porážku.

Royce se pak vrátil do MMA i proto, aby dal věci znovu do pořádku. Jejich souboj na Pride Grand Prix 2000 měl navíc zvláštní pravidla. Gracie strana si vyžádala zápas bez klasického časového limitu a bez běžného rozhodnutí rozhodčích. Bojovat se mělo v patnáctiminutových kolech tak dlouho, dokud nepřijde ukončení, knockout nebo ručník z rohu. V moderním MMA by něco podobného bylo těžko představitelné. Tehdy to ale zapadalo do doby, kdy se hranice sportu teprve hledaly a Pride dokázal stavět zápasy, které měly skoro až filmový náboj.

V hale tehdy sledovalo zápas téměř 40 tisíc lidí. Royce nastoupil v tradičním gi, Sakuraba v oranžových šortkách a už samotný obraz obou mužů dobře vystihoval střet dvou světů. Na jedné straně odkaz rodiny, která pomohla MMA vysvětlit světu. Na druhé bojovník, který se nechtěl nechat pohltit jejich legendou.

Od začátku bylo jasné, že nepůjde o běžnou patnáctiminutovou bitvu. Sakuraba nebyl jen trpělivý a pasivní. V prvním kole dlouho hledal kimuru a v závěru měl Gracieho chyceného v těsné páce na nohu. Royce měl zase ve druhém kole moment s guillotinou, takže zápas nebyl jednostranný od první minuty. Postupně se ale začal lámat směrem k Japonci.

Sakuraba postupně ničil Gracieho nohy kopy. Ve třetím kole ho navíc poslal k zemi údery a čím déle zápas trval, tím víc vynikala jeho schopnost brát soupeři pohyb. Gracie se dostával mimo prostor, ve kterém se celý život cítil nejlépe, a zápas se mu začal vzdalovat.

Minuty přibývaly, kola se táhla dál a z očekávané ukázky jiu-jitsu se stávala válka vytrvalosti, bolesti a tvrdohlavosti. Gracie postupně ztrácel pohyb, zatímco Sakuraba dál pracoval a nedovolil mu převzít kontrolu. V pátém a šestém kole už bylo stále jasnější, že japonský bojovník má v zápase víc sil i víc odpovědí.

Souboj trval šest patnáctiminutových kol. Devadesát minut v kleci, bez klasického rozhodnutí na body, bez rychlé cesty ven. Nakonec nerozhodl jeden čistý knockout ani efektní submise. Rozhodlo opotřebení. Royce Gracie byl po nahromaděném poškození nohou a dlouhém tlaku v tak špatném stavu, že jeho roh po šestém kole hodil ručník. Sakuraba byl po hodině a půl vyhlášen vítězem.

Tím ale jeho večer neskončil. Protože šlo o turnaj, Sakuraba měl ještě ve stejný den pokračovat dál. A skutečně znovu nastoupil. Po devadesátiminutové válce s Roycem Graciem ho čekal Igor Vovchanchyn, jeden z nejtvrdších mužů své doby, navíc s výraznou váhovou převahou. Něco podobného dnes zní skoro absurdně. Sakuraba po tak dlouhém boji zvládl dalších patnáct minut, ale daň za zápas s Roycem byla příliš velká a do dalšího pokračování už jeho roh nenastoupil.

UFC podepsalo jednu z největších hvězd mimo organizaci. Parnasse jde rovnou do hlavního zápasu

Publikováno: 26 července, 2026

Právě duel s Roycem Graciem z něj udělal legendu. Sakuraba později získal přezdívku „Gracie Hunter“, tedy lovec Gracieů, protože dokázal opakovaně porážet členy nejslavnější rodiny v historii bojových sportů.

Royce a Sakuraba se později potkali ještě jednou. Odveta v roce 2007 už ale měla úplně jiný náboj. Oba byli starší, zápas se vedl v pomalejším tempu a výhra Royce Gracieho na body zůstala kontroverzní i kvůli tomu, že později neprošel testem na nandrolon. Skutečná legenda jejich rivality tak zůstala hlavně v roce 2000.