McGregorovy průšvihy i výjimky. UFC mu roky dovolovala věci, které by jiným neprošly

Conor McGregor se vrací do UFC a zatím všechno probíhá nezvykle klidně. Žádná velká přestřelka na tiskových konferencích, žádný každodenní obsah z kempu, žádná show, která by přehlušila zbytek scény. McGregor sám přiznal, že příprava proběhla v tichosti. Bez potřeby dokazovat formu na sociálních sítích a s vírou, že všechno podstatné ukáže až v kleci.

V minulosti to přitom bývalo přesně naopak. Když se blížil McGregorův zápas, UFC často nežila jen samotným sportem, ale i chaosem kolem něj. Irský bojovník dokázal z tiskových konferencí, staredownů, pozdních příchodů i ostrých výroků udělat samostatnou událost. McGregor nikdy nebyl jen další bojovník na soupisce.

Už příští týden ho v Las Vegas čeká odveta s Maxem Hollowayem a UFC kolem něj znovu staví jeden z největších večerů roku. Irský bojovník se za roky v organizaci stal největší komerční hvězdou v historii MMA, dostal se mimo sportovní bublinu a z UFC udělal produkt, který sledovali i lidé, kteří by si jinak zápas v kleci nikdy nepustili.

S takovou silou ale přišlo i něco dalšího. McGregor si postupně vybudoval postavení, které v organizaci neměl nikdo před ním. UFC kvůli němu opakovaně ohýbala běžné zvyklosti. Někdy sportovně, jindy obchodně a občas i po kontroverzích, které by jiným bojovníkům pravděpodobně výrazně zkomplikovaly kariéru.

Tituly, které dlouho neobhajoval

McGregorův vzestup byl výjimečný. V prosinci 2015 ukončil Joseho Alda za 13 sekund a stal se šampionem pérové váhy. V tu chvíli by se nabízela první obhajoba. Jenže McGregor už mířil jinam.

Místo návratu do pérové váhy chtěl dobýt i lehkou divizi. Původně měl bojovat s Rafaelem dos Anjosem, jenže Brazilec ze zápasu odstoupil. McGregor nakonec přijal Natea Diaze, a to dokonce ve welteru. Prohrál, ale ani to ho nevrátilo zpět k běžnému scénáři.

U většiny šampionů by se čekalo, že po podobné odbočce obhájí vlastní pás. McGregor ale dostal okamžitou odvetu s Diazem, znovu ve welterové váze. A až potom přišel zápas s Eddiem Alvarezem na UFC 205, kde se stal prvním dvojnásobným šampionem v historii UFC.

Jenže ani po životním vítězství nepřišla obhajoba. McGregor v lehké váze dlouho nezápasil, přesto titul držel ještě mnoho měsíců. UFC ho nakonec pásu zbavila až v roce 2018, kdy se divize musela pohnout dál. U běžného šampiona by tak dlouhá neaktivita vyvolala podobný krok mnohem dřív.

Soupeře si vybíral jako nikdo jiný

McGregorovi nelze upřít odvahu. Bral velké výzvy, šel do rizika a neuhýbal ani zápasům, které pro něj mohly být nebezpečné. Chad Mendes na poslední chvíli, Nate Diaz ve vyšší váze, později Khabib Nurmagomedov nebo Dustin Poirier.

Zároveň ale platí, že McGregor měl nad svou kariérou kontrolu, jakou v UFC neměl prakticky nikdo. Když chtěl odvetu s Diazem, dostal ji. Když chtěl šanci stát se dvojnásobným šampionem, UFC mu otevřela cestu. Když se rozhodl na čas opustit MMA, dveře zpět zůstaly otevřené.

Tohle je podstata jeho výjimečného postavení. Nešlo jen o to, že byl skvělý bojovník. Byl zároveň největší obchodní tahák organizace. A UFC podle toho s jeho kariérou zacházela.

Box s Mayweatherem jako největší výjimka

Největší obchodní výjimkou byl zápas s Floydem Mayweatherem. UFC si dlouhé roky pečlivě hlídala vlastní značku. Nechtěla dělat klasické spolupromoce a málokdy připouštěla, aby někdo jiný stál vedle ní na stejné úrovni.

U McGregora ale udělala krok, který by u jiného bojovníka působil nepředstavitelně. V době, kdy byl největší hvězdou MMA, odešel do boxu proti jednomu z nejlepších boxerů historie. Neměl profesionální boxerský zápas, přesto se z toho stala jedna z největších událostí bojových sportů.

Výjimečné nebylo jen to, že UFC svého největšího bojovníka do boxu pustila. Organizace se na celé akci zároveň podílela a spolupracovala s dalšími subjekty, což bylo v jejím světě mimořádně neobvyklé. U zápasu stáli Floyd Mayweather, Mayweather Promotions, Showtime, UFC i McGregorova vlastní společnost McGregor Sports and Entertainment.

Pro UFC to nebyl klasický sportovní tah. Byl to obří byznys. McGregor dostal možnost vydělat peníze mimo oktagon, Mayweather získal protivníka s obrovským jménem a UFC zůstala součástí akce, která se netýkala jejího sportu, ale týkala se její největší hvězdy.

Důchody, návraty a čekání na comeback

McGregorovo výjimečné postavení se ukazovalo i v letech, kdy vůbec nebojoval. Během kariéry několikrát oznámil konec, znovu otevřel téma návratu a pokaždé tím dokázal okamžitě strhnout pozornost. U jiného bojovníka by opakované odchody a comebacky mohly postupně unavit fanoušky i organizaci. U McGregora se z toho stala další součást příběhu.

Podobné to bylo i po zranění nohy a dlouhé pauze. Řešil se jeho návrat do antidopingového programu, termín dalšího zápasu i to, jestli se comeback vůbec podaří dotáhnout. Michael Chandler na něj čekal dlouhé měsíce po jejich společném působení v The Ultimate Fighter a když už měl zápas konečně přijít na UFC 303, McGregor kvůli zranění odstoupil.

UFC tak s ním dlouho žila v režimu čekání. Čekalo se, jestli se vrátí, kdy bude připravený, jestli projde všemi podmínkami a zda se zápas opravdu uskuteční. U většiny bojovníků by podobná nejistota znamenala, že organizace půjde rychle dál. U McGregora se čekalo dál.

Chaos na Bellatoru

McGregorovo výjimečné postavení se ukazovalo i v kontroverzích. V roce 2017 dorazil na Bellator 187 v Dublinu, kde podporoval týmového kolegu Charlieho Warda. Po jeho výhře vtrhl do klece ještě ve chvíli, kdy tam neměl co dělat, a začal slavit s Wardem.

Tím ale celá situace neskončila. McGregor se následně dostal do konfliktu s rozhodčím Marcem Goddardem, ve kterém došla i na fyzický kontakt. Když byl z klece vyveden, pokusil se do ní znovu vrátit a dostal se i do dalšího kontaktu s členem komise. Z oslavy týmového kolegy se tak během chvíle stal incident, který zastínil celý turnaj.

Byla to akce konkurenční organizace, ne UFC. Přesto se z McGregora stal hlavní příběh večera. Incident vyvolal kritiku, McGregor se později omluvil, ale zásadní dopad na jeho postavení v UFC to nemělo.

Tiskovka s Diazem a létající plechovky

Velký chaos doprovázel i odvetu s Natem Diazem. Tisková konference před UFC 202 se prakticky rozpadla ještě dřív, než pořádně začala. McGregor jako obvykle dorazil pozdě a Diaz, který už na pódiu čekal se svým týmem, po chvíli ztratil trpělivost. Prohlásil, že pro dnešek končí, ukázal směrem k McGregorovi několik gest a odešel.

Tím se situace rychle vyhrotila. Obě strany si začaly vyměňovat nadávky a během chvíle létaly vzduchem lahve i plechovky. McGregor tehdy reagoval tvrdě a házel směrem k Diazovu týmu plné plechovky nápojů přes prostor, kde byli i lidé mimo oba týmy. Byla to nebezpečná situace, která se snadno mohla zvrtnout ještě hůř.

Přesto zápas pokračoval podle plánu. A důvod byl jednoduchý. Šlo o jednu z největších odvet v historii UFC. McGregor vs. Diaz 2 byl zápas, který organizace potřebovala uskutečnit.

Útok na autobus před UFC 223

Nejvážnější incident přišel v roce 2018 před UFC 223 v New Yorku. McGregor s doprovodem vtrhl do zákulisí po konfliktu mezi Khabibem Nurmagomedovem a Artemem Lobovem. Jeho cílem byl autobus, ve kterém seděl Khabib i další bojovníci z karty.

Situace se rychle změnila v chaos. McGregor podle záběrů házel směrem na autobus těžké předměty z okolí, včetně vozíku na techniku. Pokusil se použít také kovovou zábranu. Rozbité sklo zasáhlo bojovníky uvnitř autobusu, došlo ke zraněním a několik zápasů z turnaje muselo být zrušeno.

Tentokrát už nešlo jen o další vyhrocenou scénu ze světa MMA. McGregor čelil právním následkům. Přijal dohodu, přiznal se k méně závažnému provinění, musel odpracovat veřejně prospěšné práce, absolvovat část programu zvládání hněvu a nahradit škody.

Tentokrát mu to neprošlo bez následků. Zároveň ale platí, že z pohledu UFC se cesta zpět nezavřela. O pár měsíců později stál McGregor proti Khabibovi v jednom z nejsledovanějších zápasů historie organizace.

Proč se UFC vždycky vrátila k McGregorovi

V tom je celý McGregorův příběh jiný než u kohokoliv dalšího. Nejde o to, že by nikdy nečelil následkům. Některé přišly. Jde o to, že jeho hodnota byla tak obrovská, že UFC opakovaně hledala způsob, jak s ním pokračovat dál.

McGregor přinášel čísla, pozornost, mainstream, tiskové konference, rivality i neustálou nejistotu, která by u jiných bojovníků byla problémem. U něj se ale často měnila v další součást příběhu.

A právě proto měl jiná pravidla. Ne oficiálně. Ne napsaná ve smlouvě pro veřejnost. Ale v praxi ano.

Návrat, který znovu ukáže jeho sílu

Teď se vrací po pěti letech. Sportovně je kolem něj mnoho otázek. Jak bude vypadat po dlouhé pauze? Co s ním udělalo vážné zranění nohy? Dokáže držet tempo s Hollowayem, který zůstal aktivní a dál bojoval s elitou?

Jedna věc se ale nezměnila. Jakmile je McGregor zpět, UFC se znovu točí kolem něj.

Možná už není stejným bojovníkem jako v době, kdy ničil Alda, porazil Alvareze a diktoval tempo celému sportu. Pořád je ale největší jméno, jaké MMA poznalo. Produkt, problém, fenomén i stroj na pozornost v jednom.

A právě proto si během kariéry mohl dovolit věci, které by jiným pravděpodobně nikdy neprošly.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Conor McGregor Official (@thenotoriousmma)

Zdroj: autorský text, UFC, Tapology