Pohled do budoucna: Kteří bojovníci mohou rok 2026 zakončit s pásem UFC

Rok 2025 znovu potvrdil, že v MMA neexistují dlouhodobé jistoty. Mistrovské pásy měnily majitele, někteří šampioni padli a v řadě divizí se otevřel prostor pro nové tváře. To, co ještě nedávno působilo jako pevně daný stav, se často změnilo během jediného zápasu. Právě tahle dynamika dělá z MMA sport, který se predikuje jen velmi obtížně. I přesto se v této analýze pokusíme nastínit možné scénáře pro rok 2026 v organizaci UFC.

S blížícím se koncem roku se tak nabízí otázka, kam se jednotlivé váhové kategorie budou ubírat dál. Kteří bojovníci mají reálnou šanci zůstat na vrcholu a kdo naopak může využít správné načasování, styl nebo vývoj divize ve svůj prospěch. Nejde o věštění budoucnosti, ale o pohled na trendy, formu a logické scénáře, které se už teď v jednotlivých divizích rýsují.

V následujícím přehledu přinášíme redakční predikci toho, kteří bojovníci by podle nás mohli rok 2026 zakončit s mistrovským pásem. Bez senzací a přehnaných slibů, jen s respektem k tomu, jak tenhle sport funguje.

Polotěžká váha: Jiří Procházka

Právě díky Jiřímu Procházkovi je polotěžká váha pro české fanoušky srdcovou záležitostí. A i když má za sebou dvě porážky s Alexem Pereirou, jeho pozice v divizi zůstává mimořádně silná. Nejde jen o jméno nebo popularitu, ale o fakt, že Procházka dlouhodobě patří mezi absolutní špičku a stále se pohybuje v bezprostřední blízkosti titulového dění.

Pereira už delší dobu otevřeně mluví o přesunu do těžké váhy. Pokud by se skutečně rozhodl opustit polotěžkou váhu, titul by se rázem uvolnil a otevřel by se prostor pro nové – nebo staronové šampiony.

Své by k tomu určitě chtěl říct i Magomed Ankalaev, jenže právě jeho poslední vývoj může nahrávat jiným. Poslední zápas s Pereirou Ankalaevovi ukázaly limity a připravily ho o část respektu, který kolem něj dříve panoval. A právě styl Jiřího Procházky by na něj mohl fungovat – neustálý tlak, nečitelnost a naprostá odevzdanost v každém zápase.

Zkrátka, scénář, kde se Procházka opět stane šampionem, je podložen jak jeho kvalitami, tak reálnými faktory v divizi. A českým fanouškům určitě nebude vadit, když tohle jméno uslyší na vrcholu znovu.

Bantamová váha: Sean O’Malley

Bantamová váha dlouhodobě patří k nejnabitějším a nejvyrovnanějším divizím UFC. Poslední vývoj v bantamové váze ale naznačuje, že by se situace mohla znovu otevřít i pro návrat bývalého šampiona. Sean O’Malley zůstává jedním z nejnebezpečnějších jmen divize a okolnosti mu mohou hrát do karet víc, než se na první pohled zdá.

O’Malley je typ bojovníka, který dokáže těžit z momentu. Pokud zvládne svůj nejbližší zápas, může se znovu vrátit do titulové konverzace. Reálným scénářem je další kapitola rivality mezi Petr Yanem a Merabem Dvalishvilim. Jejich souboj o post jedničky divize dává smysl sportovně i marketingově, přičemž lehkou výhodu by tentokrát mohl mít Yan, který ve druhém zápase dokázal Meraba výrazně omezit a nepustil ho k jeho typickému tlaku.

A právě tady se otevírá prostor pro O’Malleyho. Platí staré MMA pravidlo, že na každého bojovníka existuje stylový protějšek. A O’Malleyho pohyb, práce s distancí a schopnost trestat chyby by mohly být přesně tím, co na Yana bude znovu fungovat. Pokud se karta sejde správně, může být Sean O’Malley tím, kdo využije vývoje v divizi a rok 2026 zakončí s titulem.

Muší váha: Alexandre Pantoja

Pantoja už několikrát ukázal, že když je zdravotně v pořádku, patří mezi nejlepší zápasníky v celé divizi. Je fyzicky silný, výborně kombinuje tlak s prací na zemi a dokáže soupeře systematicky lámat. Pokud se po zranění vrátí v plné kondici, dává smysl, že dostane rychlou šanci znovu bojovat o titul. V porovnání s mladšími vyzyvateli má jednu zásadní výhodu – zkušenosti z velkých zápasů, kde se rozhoduje pod extrémním tlakem.

Šampioni, kteří by měli zůstat na trůnu

Těžká váha: Tom Aspinall

Pokud Tomu Aspinallovi do plánů nezasáhne zdravotní problém, měl by i v roce 2026 zůstat mužem, přes kterého se v těžké váze těžko hledá cesta. Na poměry královské divize je výjimečný pohybem, technikou i schopností diktovat tempo zápasu. Většina jeho soupeřů stále staví hlavně na síle a jednom zásahu, zatímco Aspinall dokáže boj rozebírat systematicky.

Reálných hrozeb pro něj není mnoho. Jednou z nich by mohl být návrat Jona Jonese, pokud by se rozhodl znovu vstoupit do hry. Pokud by došlo na souboj s Alexem Pereirou, tam by Aspinall využil jiných předností. V takovém zápase by Aspinall těžil především ze své fyzické převahy a výrazně lepší práce na zemi, což sám označil jako jasnou případnou taktiku proti Pereirovi.

Střední váha: Khamzat Chimaev

Způsob, jakým Khamzat Chimaev získal titul, působil jako jasná ukázka toho, kam se může tahle divize ubírat. V pětikolové bitvě dokázal soupeře prakticky vymazat z boje a dlouhé minuty ho držel pod absolutní kontrolou. Jeho výkony ukazují, že pokud zůstane zdravý a disciplinovaný, může být jeho vláda ve střední váze delší, než si mnozí přejí.

Chimaevův styl je extrémně náročný na psychiku i fyzičku soupeře a jen málo bojovníků v divizi dokáže udržet tempo, které vnucuje. Pokud nepřijde zásadní stylistický protipól, má Chimaev ideální předpoklady na to, aby byl šampionem i na konci roku 2026.

Welterová váha: Islam Makhachev

Islam Makhachev už ukázal, že jeho dominance není vázaná na jednu váhovou kategorii. Po přechodu výš přibral svaly a sám otevřeně mluví o tom, že se ve welterové váze cítí přirozeněji a silnější. Nemusel měnit základ své hry – stále spoléhá na kontrolu, práci na zemi a schopnost soupeře postupně rozkládat.

V roce 2026 ho mohou čekat výzvy v podobě neporažených jmen, která teprve míří na vrchol. Otázkou je, zda někdo z nich dokáže Makhacheva skutečně dostat z komfortní zóny. Pokud zůstane zdravotně v pořádku, není důvod si myslet, že by měl pás odevzdat právě v nadcházející sezoně.

Lehká váha: Ilia Topuria

Ilia Topuria si po přechodu do lehké váhy otevřel nové možnosti a sám naznačuje ambice mířit ještě výš. Realita ale spíš naznačuje, že rok 2026 stráví právě v divizi do 70 kilogramů. Aktuální okolnosti mohou znamenat delší pauzu, která obvykle nepřeje ideálním návratům.

I v případě, že by se Topuria do klece vrátil v ne zcela ideálním rozpoložení, je těžké si představit jeho pád. Dosud působil jako bojovník, který zvládá tlak, velké zápasy i očekávání fanoušků. Pokud se vrátí v plné koncentraci, zůstává jedním z nejnepříjemnějších šampionů celé organizace.

Pérová váha: Alexander Volkanovski

Alexander Volkanovski už dávno není vnímán jako nedotknutelný šampion. Věk i několik tvrdých porážek ukázaly, že i on má své limity. Zároveň je ale potřeba dodat kontext – padl proti absolutní špičce napříč váhovými kategoriemi.

Otázkou zůstává, zda má současná konkurence v pérové váze kvalitu, která by ho dokázala dlouhodobě sesadit. Zatím se zdá, že Volkanovski stále drží náskok v technice, zkušenostech i čtení zápasů. Pokud se nestane něco mimořádného, může rok 2026 zakončit znovu na vrcholu.

Další z této kategorie:

Bantamová váha žen: Kayla Harrison

Kayla Harrison vstupuje do roku s obrovskou výzvou, ale zároveň i s výhodami, které se nedají přehlédnout. Špičkové zázemí a zkušenosti z nejvyšší úrovně z ní dělají bojovnici, která je připravená převzít otěže divize.

I kdyby její soupeřka dokázala v jeden večer překvapit, není jisté, že by šlo o dlouhodobou změnu hierarchie. Harrison má všechny předpoklady k tomu, aby si pás znovu vzala zpět a udržela ho i směrem ke konci roku 2026.

Muší váha žen: Valentina Shevchenko

Valentina Shevchenko už nějakou dobu bojuje nejen se soupeřkami, ale i s časem. Přesto stále působí jako bojovnice, která má nad divizí kontrolu. Nové vyzývatelky přicházejí, ale žádná zatím jasně neukázala, že by byla připravená převzít její roli.

Změna generace se jednou dostaví, ale vše nasvědčuje tomu, že rok 2026 ještě bude patřit slavné šampionce. Shevchenko má stále dostatek zkušeností i herní inteligence na to, aby zůstala šampionkou.

Zdroj: autorský článek