Zlom, který zničil Fergusona. Legendární bojovník popsal zranění, jež spustilo osm porážek

Tony Ferguson patřil roky k nejděsivějším jménům lehké váhy UFC. Neúnavný tlak, chaos v postoji, tempo, které soupeře lámalo. Měl sérii dvanácti výher v řadě. Pak ale přišel jeden zápas, jedna změna soupeře a období, které se proměnilo v noční můru. Nyní, ve 41 letech a po dvou vítězstvích v boxu, Ferguson otevřeně popsal, co se s ním tehdy skutečně dělo – fyzicky i psychicky.

Pandemie, změna soupeře a tělo, které to odneslo

Zlomovým momentem se stal rok 2020. Ferguson měl tehdy domluvený zápas s Khabibem Nurmagomedovem. Duel, o kterém se mluvilo jako o střetu dvou světů. Právě „El Cucuy“ měl být ten, který jako první zdolá neporaženého ruského bojovníka. Jenže zápas padl a místo něj přišla náhradní varianta – souboj s Justinem Gaethjem.

Právě tady Ferguson přiznává zásadní problém v přípravě. „Bylo to během pandemie, někdy okolo zápasu s Gaethjem. Nepřipravil jsem se stejně jako dřív. Když jsem se chystal na Khabiba, vůbec jsme netvrdili holeně a tyhle sračky. Připravoval jsem se na sambo, chtěl jsem ho hodit přímo na záda a zesměšnit ho v jeho vlastním sportu,“ uvedl v rozhovoru pro Bloody Elbow.

Změna soupeře přišla na poslední chvíli. A tělo, už tak extrémně zatížené, začalo protestovat.
„Pak ale změnili soupeře a moje tělo si vybralo daň. Chtěl jsem jít do zápasu a všem ukázat, jak zatraceně tvrdí dokážeme jako lidi být. Dělo se toho hodně a nesl jsem v sobě obrovskou psychickou zátěž, o které jsem si myslel, že ji zvládnu.“

Pro fanoušky zůstal zápas s Justinem Gaethjem především jako jednostranný debakl. Brutální pětikolová řež, po které se začalo mluvit o tom, že Tony Ferguson už není tím bojovníkem, jakým býval. Co ale během samotného přenosu vidět nebylo, je všechno, co tomu předcházelo. Pandemie, změna soupeře na poslední chvíli, extrémní fyzická zátěž a dlouhodobé problémy s tělem. Právě tohle období podle Fergusona zásadně ovlivnilo nejen průběh zápasu, ale i celou další kapitolu jeho kariéry.

Rok a půl bolesti, která nebyla vidět

Zápas s Gaethjem znamenal nejen tvrdou porážku, ale i začátek fyzického rozpadu, o kterém fanoušci dlouho netušili. Ferguson dnes mluví otevřeně o tom, že šlo o dlouhodobý problém, ne o jeden špatný večer. „Dlouhou dobu pro mě bylo bolestivé vůbec vstát z postele a položit nohy na zem. Bavíme se zhruba o roce a půl, kdy jsem měl úplně zničené nohy.“

Přesto pokračoval. Další zápasy, další porážky. Celkem osmkrát za sebou. A s každou další prohrou rostl tlak – nejen zvenčí, ale hlavně v jeho vlastní hlavě. Z jeho slov není cítit hledání výmluv. Spíš přiznání, že v určitém bodě jel přes hranu – a že ho to nakonec doběhlo.

Psychický tlak a snaha vyhrát „až moc“

Podle Fergusona nebyl problém jen v těle. Velkou roli hrála hlava. Vědomí předchozích porážek, potřeba se znovu dokázat, tlak na výkon. V UFC se snažil zlomit soupeře silou vůle, i když už to nebyla správná cesta. Právě tady přichází na scénu David Goggins. „Měl jsem schůzky s Gogginsem i s dalšími lidmi,“ popsal Ferguson. „Řekl mi, že se musím dostat do správného mentálního nastavení.“

Možná právě proto dnes Ferguson v boxu působí jinak. V organizaci Misfits Boxing si připsal druhé vítězství v řadě a po dlouhé době má pozitivní bilanci. Nejde o návrat na vrchol světového sportu, ale o prostředí, ve kterém může fungovat bez tlaku, který ho v závěru MMA kariéry svazoval.

V ringu nepůsobí jako bojovník, který by se snažil něco dokazovat za každou cenu. Sám Ferguson opakovaně naznačil, že ke konci působení v UFC na něj doléhal psychický tlak předchozích porážek a potřeba zlomit sérii. V boxu zatím nic podobného řešit nemusí. I to se odráží na tom, jak v ringu působí.

Další z této kategorie:

Zdroj: Bloody Elbow, autorský článek